Viry patří mezi mikroorganismy, které jsou všude kolem nás. Některé z nich dokážou za nepříznivých podmínek přežívat dlouho v podobě spór, nezničí je pak horko ani mráz. Aby se viry mohly rozmnožovat, musí ve vhodnou chvíli najít živého „hostitele“. Tomu se provrtají do buněk (např. nosní sliznice, plicní či mozkové tkáně), které obsadí, využijí a obvykle zničí. To, že se svému hostiteli odvděčí nepříjemnou nemocí, je nezajímá, jde jim jen o přežití. A přestože jde o organismy velmi jednoduché, jsou vybaveny neobyčejně účelně.
Vědci zatím popsali na 20 000 různých virů, které způsobují na jedné straně obyčejnou rýmu, na straně druhé smrtelnou nemoc AIDS, nebezpečný zápal plic, klíšťovou encefalitidu, chřipku nebo žloutenku. Jsou odpovědně taky za řadu tzv. dětských nemocí (spalničky, plané neštovice, zarděnky…), za opary (včetně pásového), ale i za některé bradavice.
Proti mnohým se zde jmenovaných infekcí existuje snadná ochrana – očkování, které u nás třeba v případě většiny dětských nemocí funguje dost spolehlivě. Když je ale na člověku samém, aby chránil své zdraví a vakcinaci si zaplatil, raději riskuje a očkovat se nedá.
Oproti západní Evropě je tak u nás daleko nižší proočkovanost proti chřipce nebo klíšťové encefalitidě (pouze kolem 10%), což má za následek více úmrtí nebo zdravotních komplikací, především mezi staršími lidmi.
Viry se nejvíce šíří v zimním období, jde především o chřipkové viry a viry způsobující záněty horních cest dýchacích (běžně se jim říká virózy). Nové chřipkové viry se šíří do celého světa z jihovýchodní Asie, kde lidé žijí ve velmi těsném kontaktu s prasaty a drůbeží, takže viry mají velkou příležitost mutovat. Každý rok se v důsledku toho objevují pozměněné chřipkové viry, jiné než ty, proti kterým se očkovalo v předchozích sezónách. Právě proto se lidé musí chránit opakovaně (nechat očkovat).
Ještě horší je to s rhinoviry, které mají na svědomí většinu případů rýmy. Těch je kolem 80 druhů, takže člověk se sníženou imunitou může hladce přecházet z jedné infekce do druhé třeba půl roku.
Poměrně účinnou obranou proti chřipce (když si odmyslíte očkování) a různým virózám zůstává posilování obranyschopnosti organismu a taky důsledná hygiena. Protože se většina těchto virů šíří infikovanými tělesnými tekutinami (kýchání, sekret z nosu), měli by si nakažení jedinci mýt často a velmi důkladně ruce. Kýchat a kašlat by měli jen do kapesníků (nejlépa papírových, aby se daly vyhodit).
Šíření viru lze do určité míry omezovat dezinfekcí předmětů a ploch, na kterých může vir déle ulpívat (klávesnice, vodovodní kohoutky, prkénko na WC apod.).
Nemocní by se měli vyhýbat místům, kde se zdržuje hodně lidí (hromadná doprava, kina, divadla, nákupní střediska…).
Stará moudrost našich babiček taky doporučuje neprochladnout „odspoda“. Podle odborníků je pravdivá, takže se snažte mít nohy stále v teple!
Co možná nevíte
– Dávejte pravidelně tělu vitamín C, nejlépe ve stavě (papriky, brokolice, jahody, citrusy…). Pro boj s infekcemi jsou důležité také vitamíny skupiny B.
– Významnou roli v našem zdraví hrají také enzymy.
– Vědci slibují, že vyvinou očkovací látku, které bude proti všem „rýmovým“ virům.
– Chřipkové viry přežívají déle na hladkém, pevném povrchu (počítačová myš, klika…) než na měkkém (ručník, oblečení…).
– Nejvíc obětí v historii, 40 – 50 milionů, si připsala španělská chřipka (1918 – 1920).
– Na celém světě je dle vědců virem AIDS nakaženo kolem 33 milionů lidí, nevíc v Africe.