Amway nahrávka – jak manipulovat lidi

Amway a verbování lidí: Dlouhé seznamy známých, příbuzných a dalších kontaktů, jejich oslovování, přesvědčování a získávání do MLM systému. Jaké náborové a manipulační techniky popisují Amwayáci? Podívejme se přímo na jejich vlastní slova z nahrávek a seminářů.

Amwayáci a seznam kontaktů: známí, příbuzní i úplně cizí lidé
Amwayákům je podle některých školení a nahrávek doporučováno vytvořit si rozsáhlý seznam lidí, které znají – známých, příbuzných, kolegů, sousedů, ale klidně i lidí, se kterými se náhodně setkají. Pokladní v supermarketu, člověk odečítající elektroměr nebo plyn, bývalý spolužák či úplně cizí člověk? Z pohledu budování sítě může být každý potenciálním kontaktem.

Cílem je tyto lidi postupně oslovovat a snažit se je přivést do Amway systému. Právě tento způsob práce s kontakty je jedním z důvodů, proč může MLM působit spíše jako permanentní náborový proces než jako běžné podnikání založené především na prodeji výrobků zákazníkům.

Na nahrávkách a seminářích vystupují také známé osobnosti Amway prostředí, například Roman Hassmann nebo Roman Čížek. Jejich vystupování ukazuje, že práce s lidmi není ponechána náhodě. Oslovování, vedení rozhovoru, kladení otázek i způsob prezentace jsou součástí naučeného postupu.

Roman Čížek: Když už jsem s někým strávil čas, pořád bojuju
Zajímavou ukázkou je pasáž z nahrávky Romana Čížka, ve které popisuje, jak se snaží získat člověka, se kterým už strávil čas:

„Když hodinu a půl na tom marketingovým plánu strávím, tak potom bojuju za každýho toho člověka, snažím se ho získat, protože i kdyby to mělo bejt prázdný kolečko, který si jednou za čas něco nakoupí, tak ho budu mít raději ve skupině já, než někdo jiný.“

A pokračuje vysvětlením, proč má smysl člověka získat do skupiny i tehdy, když v danou chvíli není aktivní:

„Protože nikdy nevím, jestli třeba za rok nebo za dva se situace nezmění a on nedostane chuť se do toho pustit, anebo jestli mi třeba náhodou nepřivede k někomu, koho bych mohl zaregistrovat.“

To je velmi výmluvná pasáž. Člověk zde není popisován pouze jako zákazník, který si může koupit výrobek. Je vnímán také jako potenciální budoucí spolupracovník nebo jako zdroj dalších kontaktů.

Čížek dále popisuje hranici, kdy už je podle něj odmítnutí definitivní:

„Když už jsem s někým strávil ten čas… pokud mi rovnou neřekne – hele jdi do prdele, tohleto nechci… ani čtrnáctimetrovou tyčí bych se toho nedotknul… prostě nemám zájem, a jestli mi vlezeš na pozemek, tak tě zastřelím brokovnicí do hlavy. Tak furt ještě bojuju.“

Teprve při naprosto jednoznačném odmítnutí podle jeho slov další snaha končí:

„Když mi řekne tohle, tak mu řeknu – tak jdi do prdele. Já nemám zájem se s tebou dál bavit. Jinak bojuju, bojuju, bojuju…“

Tohle není popis běžného jednorázového obchodního oslovení. Je to popis systematického přesvědčování člověka, dokud nedá skutečně jednoznačně najevo, že nemá zájem.

Velké peníze jako součást náborového rozhovoru
Další zajímavou oblastí je způsob, jakým se při rozhovorech pracuje s představou vysokých příjmů. Čížek například v nahrávce radí, jak téma peněz otevřít:

„Hele o jakých penězích jsme se to minule bavili? 70, nebo 140 tisíc? Teď si představ, že v tomhletom byznyse je ještě mnohem víc peněz! Už jsem ti řikal nějaký diamantový příjmy? Nějaký smaragdový příjmy?“

Na jiném místě zaznívá:

„Vem si, kdyby ti přišlo v listopadu na účet 101 milionů korun.“

Pro člověka, kterého se někdo snaží získat do podnikání, může být podobné vyprávění o mimořádných příjmech velmi silným motivátorem. Právě proto je namístě ptát se, zda jsou takové částky běžným a realistickým výsledkem podnikání, nebo zda jde především o motivační prvek používaný při náboru.

Sugestivní otázky: manipulace, nebo obchodní technika?
Ještě otevřenější je Čížkovo vyjádření o způsobu kladení otázek:

„Říkám: Schválně se snažím, a to si myslím, to je klíč, k tomu úspěšnému dovedení toho procesu do konce, ty otázky klást sugestivně.“

Tohle je přesně moment, který stojí za pozornost.

Sugestivní otázka není obyčejná neutrální otázka. Už samotný způsob jejího položení může člověka směrovat k určité odpovědi. Pokud je cílem „dovést proces do konce“, tedy získat člověka pro určitý systém, je zcela legitimní ptát se, jak velkou roli v takovém rozhovoru hraje svobodné rozhodnutí osloveného člověka a jak velkou roli hraje předem připravená přesvědčovací technika.

Podnikatel, nebo náborář?
Amway se prezentuje jako podnikatelská příležitost. Jenže pokud podstatnou část činnosti tvoří vytváření seznamů lidí, jejich oslovování, přesvědčování, získávání do vlastní skupiny a následné hledání dalších kontaktů, nabízí se jednoduchá otázka:

Kolik času skutečně věnujete prodeji výrobků a kolik času věnujete získávání dalších lidí?

Právě tady se podle mého názoru láme rozdíl mezi představou klasického podnikání a MLM modelu založeného na budování sítě.

Není proto potřeba nikoho nazývat „ovcí“ ani tvrdit, že každý Amwayák jedná stejně. Mnohem zajímavější je podívat se přímo na používané postupy, pustit si nahrávky a poslouchat vlastní slova lidí, kteří ostatní školí.

Seznam kontaktů. Neustálé oslovování. Přesvědčování. Sugestivní otázky. Práce s představou vysokých příjmů. A snaha člověka získat do vlastní skupiny.

To všechno jsou konkrétní věci, které lze zkoumat bez marketingových sloganů.

A právě proto stojí za to podobné nahrávky poslouchat celé. Ne podle toho, co o nich říká Amwayák nebo jeho kritik, ale podle toho, co na nich skutečně zaznívá.

Více ve videu…

Video: Čížek trénink (délka 1:36:40)
Nahlásit nefunkční video

Další fakta o Amway naleznete na webu Amway business.