Proces s JUDr. Miladou Horákovou

Komunistický proces s JUDr. Miladou Horákovou byl největší politický proces v historii tehdejšího Československa. Komunistickým režimem byl tento proces označován za proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové. Proces s Miladou Horákovou byl jeden z mnoha tisíců vykonstruovaných politických procesů tehdejším zločinným režimem. V národním archivu jsou uloženy dobové dokumenty (obrazové záznamy, stenozáznam i strojový přepis) od začátku procesu až do jeho úplného konce, kdy došlo k vykonání trestů. V těchto dokumentech je zachován celý proces, tak jak byl. Jako další důkazy o tomto procesu, jsou dochovaná vysílání Československého rozhlasu, který vysílal záznamy procesu. Pro režim byl tento proces velmi důležitý,  byla to pro něj nejvyšší poriorita. Vše mělo vypadat jako standartní trestní proces…

Milada Horáková
Milada Horáková

První sledování Horákové a údajné organizované skupiny začalo na jaře 1949. Sledování trvalo až do října 1949. Dne 31. května 1950 před Státním soudem stanulo 13 obžalovaných lidí: Horáková, Zemínová, Kleinerová, Buchal, Hejda, Nestával, Pecl, Přeučil (funkcionáři národně socialistické strany), Peška, Dundr (sociální demokraté), Hostička a Křížek (funkcionáři strany lidové), a Kalandra (obviněný z trockismu). Státní žalobce vznesl žalobu pro zločin vyzvědačství a zločin velezrady podle zákona na ochranu lidově demokratické republiky, která byla od roku 1948 řízena komunisty. Proces měl za úkol zastrašit širokou veřejnost a všechny odpůrce komunistického režimu. S Horákovou bylo pozatýkáno 650 lidí, obžalováno a postaveno před soud bylo 639 nevinných lidí. Celkem bylo popraveno 10 lidí, zbytek dostalo 7 850 let těžkého žaláře, což je na osobu více než 13 let (z toho 48 doživotních trestů). Po vynesení rozsudků se všichni odsouzení odvolali, i odsouzení k trestu smrti, ti podali žádosti o milost prezidenta Gottwaldova, který všechny žádosti zamítl. Tento proces nastartoval celou vlnu vykonstruovaných politických procesů v Československu.

Milada Horáková
Milada Horáková při procesu

Horáková byla popravena 27. června 1950 v 5.35 hodin na dvoře pankrácké věznice. Byla to jediná žena ve východním bloku, která byla popravena z politických důvodů. Tedy kromě Sovětského svazu. Horáková napsala v noci před popravou své sestře dopis, ve kterém mj. píše: „Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží. Tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním, abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno.“

V roce 1968 byl Nejvyšším soudem rozsudek zrušem, nicméně k plné rehabilitaci došlo až po pádu komunistického režimu v roce 1990. V roce 1991 prezident Václav Havel Miladě Horákové udělil in memoriam Řád T. G. Masaryka I. třídy. Den výročí její smrti se stal Dnem památky obětí komunistického režimu.

Horáková mohla srovnávat zrůdný nacistický režim s tím komunistickým. Za 2. světové války byla společně s manželem součástí odbojové skupiny. Díky této činnosti byla gestapem zatčena a krutě mučena. Následně byla pro nedostatek důkazů umístěna do několika věznic (manžel též). Poslední dva roky dokonce byla v Terezíně, kde si užila ty největší krutosti. Vzhledem k těmto okolnostem je zřejmé, že při výsleších a vykonstruovaném procesu musela mít velký strach.

Milada Horáková byla silná žena, která celý život obětavě pomáhala druhým. Dne 27. června 1950 zemřela manželka a matka šestnáctileté dcery. A pak prý že žádná ideologie nikdy nikoho nezabila – Soudružky z KSČM obhajují komunistickou zločinnost

Manžel Milady Horákové

Když přišla StB 27. září 1949 zatknout Miladu Horákovou, tak Horáková nebyla doma. Doma byl její manžel Bohuslav Horák s dcerou Janou, a také hospodyně. Na příkaz příslušníků StB musel každý do jiné místnosti. Když hospodyně zabavila dva příslušníky StB, tak se Horákovi podařilo přes balkón do zahrady z bytu utéct. Chtěl varovat manželku, to se mu ale nepodařilo. StB po něm intenzivně pátrala, dva měsíce se skrýval u Evangelických bratří. Když mu byla StB na stopě, tak 1. prosince 1949 emigroval do Norimberku. V roce 1951 odcestoval do USA. Ve Washingtonu se Horák zúčastnil práce v krajanském a exilovém tisku. Zemřel ve Washingtonu 13. října 1976. Dcery Jany se ujmula sestra Horákové Věra. Jana v roce 1968 (díky vystěhovaleckému pasu) odcestovala do USA za svým otcem.

Za procesem stál Kreml a Gottwald

Tlak na tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda z Mosky byl velmi silný. Gottwald musel Kremlu ukázat, že má v komunistickém Československu režim pod plnou kontrolou. Proto dal Gottwald na doporučení sovětských poradců a proces s Miladou Horákovou mohl začít. Moc dobře věděl, že základem monstrprocesu je fakt, že musí šokovat lidi. Odsoudit ženu k trestu smrti, to byl velmi šokující čin. Byl to Gottwald, kdo mohl tresty smrti odvrátit, neudělal to. A tento Gottwald je pro současné komunisty z KSČM doslova modla – Semelová a další fanatici u hrobu Gottwalda (videa)

Nechcete už nikdy rudý teror? Tak nevolte rudé růdy!

Video: Autentický záznam z procesu Dr. Milady Horákové

Video: Fanatický prokurátor Josef Urválek

Video: Závěrečná řeč fanatické dělnické prokurátorky Ludmily Brožové

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *