Černobylská jaderná elektrárna proslula výbuchem zde dne 26. dubna 1986. V ten den došlo k největší jaderné havárii v dějinách lidstva. Výbuch byl mnohonásobně destruktivnější, než dokonce výbuch jaderné bomby v Hirošimě. Následky havárie katastrofální, jak ty okamžité, tak i ty dlouhodobé. Tato jaderná katastrofa je srovnatelná pouze s japonskou nukleární katastrofou jaderné elektrárny Fukušima 1 z března 2011.
Havárie v Černobylu
Černobylská jaderná elektrárna se nachází na Ukrajině, přibližně 100 km od Kyjeva. Dne 26. dubna 1986, v nočních hodinách, obsluha jaderné elektrárny odstavila 4. reaktor (reaktor nevyráběl elektřinu) a prováděla nesmyslný experiment, který byl vykonán na vlastní pěst a navíc neproškolenou obsluhou. Vše samozřejmě proti bezpečnostním předpisům. V průběhu tohoto experimentu vysoce vzrostl výkon reaktoru, došlo k přehřátí paliva a přetlaku v uzavřeném prostoru. Během několika desítek vteřin došlo ke dvěma výbuchům reaktoru (jaderné havárii). Výbuch zcela rozdrtil víko reaktoru a okamžitě začala nezadržitelně unikat radiace a vznikl požár. V reaktoru hořel grafit, který měl původně za úkol usměrňovat reaci (dnes se již používá místo grafitu voda). Požár zasáhl i samotnou reaktorovou halu. Nejtragičtější na tom vše je skutečnost, že tato obsluha zcela vypnula automatický havarijní systém, který by nebezpečný a riskantní experiment okamžitě zaslavil.
Černobyl po havárii
Následující dny byl vybuchlý reaktor zasypáván vrtulníky směsí (písek, hlína, bór, olovo). Jeden vrtulník při zasypávání zavadil o ramenu jeřábu a zřítil se přímo do vybuchlého reaktoru. Následně byl poškozený reaktor zakryt železobetonovým sarkofágem, který je však v současnosti v dezolátním stavu a uniká z něj radiace.
Po výbuchu samozřejmě došlo k radioaktivnímu zamoření i hodně vzdáleného okolí. Pouhé dva kilometry u černobylské elektrárny, se nacházelo (a dodnes nachází) město Pripjať s padesáti tisíci obyvateli, dnes je to město duchů. Tragické je to, že k evakuaci města došlo až následující den ve dvě hodiny odpoledne. Evakuace obyvatel 30 kilometrů od reaktoru, byla zahájena až 6. května 1986. Tato jaderná havárie si vyžádala až příliš mnoho bolesti a utrpení. Bohužel, je to o to horší, že to utrpení ještě neskončilo, i dnes tato jaderná katastrofa ničí zdraví lidí…
Po této jaderné havárii byl zaznamenán zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy u ozářených dětí do 18 let. Výskyt nádorových onemocnění, leukémie a zvýšená umrtnost v důsledku ozáření, byla samozřejmě zaznamenána u zúčatněných zaměstnanců elektrárny, zachranářů, hasičů ap. Řada záchranářů po havárii zemřelo téměr okamžitě.
Provoz černobylské jaderné elektrárny byl definitivně zastaven až v prosinci 2000, do té doby Černobyl (Черно́быль) vyráběl elektřinu. Ukrajina má v současnosti z Černobylu výnosný kšeft, povolila totiž prohlídku okolí Černobylu veřejnosti, a to včetně města duchů Pripjať. Vše samozřejmě v maskách a na vlastní nebezpečí.
Jaderná energie ano či ne?
I přes tuto největší havárii v dějinách lidstva, přes tragédii v japonské Fukušimě, má jaderná energie velký smysl, a má smysl jadernou energetiku dále rozvíjet, o tom jsem plně přesvědčen. Je potřeba si uvědomit, že jaderné elektrárny mají na životní prostředí nejméně škodlivý vliv: neprodukují skleníkové plyny, jejich odpady (radioaktivní) a výpusti jsou zcela pod kontrolou, nespotřebovávají takové primární zdroje, které by šlo využít k něčemu jinému.
Nikdy nelze žádnou havárii zcela eliminovat, ale je potřeba si uvědomit, že české jaderné elektrárny používají zcela odlišné a modernější technologie, Tyto elektrárny ovládají vysoce kvalifikovaní inženýři, tedy zcela jiný personál, než byl v Černobylu. Ale především české jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, jsou zcela odlišné konstrukce, havárie jako byla v černobylu v nich nemůže nastat, především z fyzikálního principu. Jaderné reaktory jako v Černobylu se dnes nikde již nevyskytují, dokonce ani v Rusku a na Ukrajině. Reaktor v Černobylu chránil pouze beton, takže radioaktivita po výbuchu mohla poměrně snadno uniknout. Dnes jsou reaktory v jaderných elektrárnách chráněny ještě ochranným tlakovým kontejnerem.
Ale především je potřeba si uvědomit, že jaderná elektrárna v Černobylu vybuchla díky selhání jedinců, mohl za to lidský faktor a nesmyslné riskování, což bylo bohužel v tehdejším komunistickém Sovětském Svazu poměrně běžné.
Video: 26. duben – den, kdy vybuchl Černobyl
Video: Zdeformované děti
pomohlo mi to do skoly dík 💡